Pivovar Cerhenice
(Cerhenice, okr. Kolín, pivovar čp. 1/6, sladovna č.p. 137)
Pivovar v Cerhenicích leží v obci ne železniční dráze Kolín-Praha, západně od Kolína. Pivovar
byl pravděpodobně založen roku 1778. První zpráva a také pronájem pivovaru je až z roku 1808.
Dne 28. července 1808 pronajímá vrchnost panský pivovar na var 24 sudů se vším stavením,
sládkovým bytem a příslušenstvím na dobu od 1. listopadu 1808 do 31. října 1814 Jakubu
Doležalovi za roční nájem 3.286 zlatých. Pachtýř měl platit všechny daně, vydržovat bednáře,
tovaryše, pomahače a pivo neměl dráž prodávat, než byly úředně schválené ceny. Direktorovi
měl platiti z každého sudu 3 krejcary.
Dne 30. srpna 1814 přebral nájem pivovaru v Cerhenicích Jakub Mašín za 4.234 zlatých ročně.
V roce 1905 se stal nájemcem pivovar v Cerhenicích po Františku Brejškovi sládek Augustin
Podivínský, bývalý podstarší v pivovaru v Hrubém Jelení za roční nájem 2.400 K. Tento nájemce
pozvedl slávu cerhenického pivovaru.
V roce 1906 se začalo s přestavbou pivovaru původně zařízeného na ruční pohon. Pokračovalo se
s rekostrukcí také v následujícím roce, byl opatřen kulatý varní kotel (mladinová pánev) s
kulatou poklicí a dómen (parníkem) od fy J.Kaliba a syn, Praha-Pankrác, šrotovník od stejné
firmy s galerií na žentourový pohon.
Toto si nájemce prozatím pořídil na své náklady a výroba v roce 1906 přesáhla 3.000 hl.
Dále bylo od fy E.Pick, bednárna v Michli zakoupeno 18 ležáckých sudů o obsahu 20 a 25 hl.
Nájemce Augustin Podivínský a jeho tichý společník p. Kraus z Ratenic zařídili starý valach
na hvozd o dvou lískách po 24 m2 a na své náklady začali sladovat také na vývoz. K tomuto
účelu se prostřednictvím správy panství najali i sladovnu v Karlově Týně (asi Poučníku), kde
vedl dozor p. Chábera, rolník z Ratenic a bylo tam vyráběno asi 20 vagonů sladu ročně. Slad
odebíraly hlavně pražské pivovary, zejména akcionářský pivovar na Smíchově. Slad byl také
exportován do Německa.
Asi v roce 1907 se sládek Augustin Podivínský odstěhoval do Mšena u Mělníka, kde zakoupil
velkou sladovnu. Na jeho místo nastoupil sládek a nájemce Adolf Prokůpek z Chocenic.
V roce 1908 byl následkem oprav a z důvodu investovaného kapitálu zvýšen nájem na ročních
2.860 K.
Dne 3. prosince 1913 nájemce pivovaru Adolf Prokůpek zemřel a nájem přešel na dědice, kteří
ho předali od 1. ledna 1914 sládkovi Aldofu Holubovi a Františku Říhovi z Doubravčan.
Za období I. světové války bylo povolena vařit pivo jen za použití náhradních surovin a do
stupňovitosti 6°.
Od 1. ledna 1917 nastoupil nájem cerhenického pivovaru tehdejší statkář Bohuslav Snětina za
roční nájemné 3.000 K, nebo 1 K z hektolitru piva. Při výrobě 3.000 hl - 1,20 K za 1 hl.
Současně s pivovarem byl pronajat i hostinec za nájemné 1.500 K. Jeho podnájemce byl Adolf
Vedlich.
V roce 1923 byl cerhenický pivovar (čp. 1/6) se sladovnou (čp. 137) na základě usnesení
ministerstva zemědělství z 13. ledna 1923 č. 89.240-XV/1 1922 a ředitelství v Brandýse n/L.
ze 6. února 1923 č. 553-I/3 na nové šestileté období (1923-1928), pranajat sládkovi Václavu
Náprstkovi z Olomouce, dříve sládkovi pivovaru v Holici u Olomouce. A to za roční minimální
nájemné 20.000 K, respektive 6% z utržené ceny prodaného piva a 4% ze sladu prodaného místním
podnikům. Veškeré daně, pojištění a dávky hradil nájemce. Mimo to byl povinen dodat správě
velkostatku 12 hl piva ročně zdarma.
V roce 1923 byl na varně instalován předehřívák od fy Koliba a
spol., Praha-Pankrác a var byl tehdy 36 hl. V tomto roce bylo novým sládkem uvařeno 1.563,65 hl
piva. Sladováno pro obchod nebylo, neboť starý hvozd již nedostačoval. Jednalo se v roce 1924
o jeho rekonstrukci, která byla v témže roce provedena současně s postavením hromosvodu
na sladovnu. Rekonstrukci provedla fy J.Kaliba a syn, Praha-Pankrác. Náklady činily
39.132,30 K. Kolaudace byla provedena 26. září 1925. V roce 1924 byly také zakoupeny 3 kusy
ležáckých sudů od fy Hitz Praha za cenu 45 K za 1 hl obsahu v celkové částce 4.057,56 K.
Vyřazené sudy byly prodány za částku 2.368 K Františku Jindř. Veselému z Přerova.
Výstav piva
za rok 1924 činil 1.582,33 hl, prodáno bylo 1.510,33 hl piva a prodejní cena piva byla
251.958,24 K, z toho daň činila 49.542,56 K. Výstav za rok 1925 byl 816,79 hl 10° piva
sudového i lahvového.
V roce 1926 byl s dosavadním nájemcem Václavem Náprstkem rozvázán nájemní poměr pro nedodržení
nájemní smlouvy. V únoru 1926 se ujal cerhenického pivovaru jeho nový majitel Jaroslav
Liska. Po technické stránce pivovar spravoval sládek Karel Bříza, majitel místního statku
č.p. 66 a ruský legionář. Pod vedením nového sládka pivovar značnou měrou vzkvétal. Bohužel
toto vedení netrvalo dlouho, neboť sládek Bříza ze služeb v pivovaru vystoupil a věnoval se
svému hospodaření.
V červenci 1926 se bývalý sládek cerhenického pivovaru Václav
Náprstek odstěhoval do Libochovic.
Nový majitel zřídil do pivovaru vodovod z kašny, do varny dal instalovat nový motor a
zařídil nové pivovarské stroje. Celkem investoval do pivovaru 162.434,- Kč, což se projevilo
zvýšeným odbytem piva. V roce 1926 bylo vystaveno 1.106 hl piva.
V roce 1927 byl pivovarem zakoupen nákladní automobil pro
rozvoz piva, 3 ležácké sudy a vzduchový kompresor. V tomto roce bylo vystaveno 1.187,97 hl
10° piva v ceně 191.138,35 Kč.
V roce 1928 byl do pivovaru položen nový železný vodovod nákladem 8.000,- Kč. Byla také
zahájena oprava varny nákladem 5.234,82 Kč. Rekostrukce pokračovala i v roce 1929, kdy bylo
proinvestováno 39.862,- Kč. Dokončena byla v roce 1930 částkou 138.796,- Kč. Celkový náklad
na rekonstrukci varny je uváden částkou 157.114,80 Kč. (pozn. tato částka neodpovídá součtu
dílčích částek).
V roce 1930 bylo vystaveno 3.486 hl piva a byl zřízen režijní
sklad cerhenického piva v Kolíně.
V roce 1931 byla postavena nová odkličovačka ve sladovně s výtahem suchého sladu na elektrický
pohon. Název firmy zněl: "Zámecký pivovar Cerhenice, založen r. 1118".
V roce 1932 klesl vzhledem k hospodářské krizi výstav piva na
1.800 hl.
Poslední údaj o pivovaru Cerhenice je o ukončení jeho provozu
v roce 1937.
prameny:
K.K.Damenstifts - Domeine Cerhenic
Gedenk buch r. 1896-1932
Pamětní kniha městyse Cerhenic r. 1902-1976
Údaje získány od starosty Obecního úřadu
obce Cerhenice dne 20.9.1991
|