Pivovar v Ledenicích

Městečko Ledenice leží zhruba 12 kilometrů jihovýchodním směrem do Českých Budějovic. Nejstarší zachovalou stavební památkou je kostel sv. Vavřince, který tu vznikl někdy kolem roku 1300 na místě gotické kaple. Stával tu také středověký převážně asi dřevěný hrad, jenž zanikl během husitských válek. Zajímavou památkou je barokní pranýř z 18. století, z dalších pozoruhodností jmenujme kašnu s fontánou, dva mezní kameny, pomník padlým, most sv. Jana Nepomuckého se světcovou sochou a několik rybníků v okolí i přímo v obci.
Za zmínku stojí i budova radnice, která vznikla přestavbou původního pivovaru.Přesný letopočet vzniku obecního pivovaru v Ledenicích není znám. Ví se pouze, že v 16. století udělil Vilém z Rožmberka Ledenicím právo vařit pivo. V listině vydané v Českém Krumlově a datované 9. červnem 1563 se píše, že je povoleno, „aby měšťané ledeničtí, nynější i budoucí, mohli sobě k svým potřebám i k šenku ječná i pšeničná piva vařiti i slady doma dělati, ze svého vlastního toliko zrostu, počna od sv. Martin až do sv. Jiří“. Ledeničtí tedy směli vařit pivo z ječmene a pšenice, pouze od listopadu do dubna a z vlastních zásob. Přes letní měsíce, kdy byla spotřeba zlatavého moku výrazně vyšší, museli zdejší obyvatelé dovážet pivo z panského pivovaru, který jim vybrala sama vrchnost. V roce 1596 bylo právovárečné privilegium rozšířeno Vilémovým bratrem a nástupcem Petrem Vokem z Rožmberka o právo na vaření piva po celý rok a i ze zakoupeného obilí. Původní umístění pivovaru, podobu či přesnou dobu vzniku neznáme. Až ve druhé polovině 17. století zjišťujeme, že byla postavena na místě pusté chalupy Jarolíma Jarše nová budova sloužící jako „nová radnice, zřejmě i s pivovarem“.
Podle účtu z roku 1700 si můžeme udělat obrázek o produkci ledenického pivovaru. V době od 1. ledna do 22. července roku 1700 bylo uvařeno 8 várek ( 1 várka = 6 sudů ). Za toto období činil příjem 387 zlatých a 15 krejcarů, výdej 378 zlatých a 12 krejcarů.Původně hospodařila v pivovaře obec, avšak již roku 1754 byl pivovar pronajat čtyřem ledenickým sedlákům na dobu šesti let. Roční nájemné bylo 73 zlatých. V letech 1800 – 1805 byl opět pronajat, tentokrát již za 430 zlatých na rok. Poté byl pravidelně pronajímán některým místním občanům na různou dobu a s různou nájemní činží. S pronajmutím pivovaru byl dán nájemci do užívání také kus polností a dobytek náležející k podniku. Krátce před polovinou 19. století proběhla v budově úprava. Nejprve v roce 1847 byl pořízen za více jak 1000 zlatých nový kotel, potom v roce 1849 byla přestavěna celá stavba.Od poloviny 19. století se také jako nájemci čas od času objevují i přespolní lidé ( např. 1869 Jan Pittermann ze Všerub na Plzeňsku, 1878 Václav Bělohlávek z Vodňan ).Roku 1870 byl vedle starého pivovarského sklepa postaven sklep nový, vyzděný cihlami. To už se však nad starým ledenickým pivovarským zařízením stahovala černá mračna. Zisky už nebyly tak vysoké, aby byl podnik výnosným. V přízemí budovy, kde fungoval vlastní pivovar a dále tu byl byt nájemce, bydlel také kaplan a lékař. Chvíli tu přebývala i jedna školní třída, sídlil zde obecní písař či hasičské skladiště. V jedné místnosti byla i tzv. „Špitálka“, kam se umisťovaly nemocné osoby. V prvním patře objektu se potom postupně usidlovali reprezentanti obce ( již v roce 1864 tu úřadoval purkmistr Jan Sládek ). Vysoké náklady na řízení pivovaru, úpadek odbytu a především nárůst konkurence významnějších pivovarů v Třeboni a Českých Budějovicích způsobily postupný zánik ledenického pivovárku. Od roku 1887, kdy měl v bývalém pivovaru v Ledenicích sklad budějovický měšťanský pivovar ( do roku 1898, poté český akciový pivovar ), docházelo k odprodeji veškerého vybavení. Na podzim roku 1887 byl prodán měděný 468 kilogramů vážící kotel ( cena 201 zlatých 24 krejcarů ), dne 28. 11. téhož roku byly rozebrány lísky na sušení sladu, následoval odprodej chladícího štoku v dražbě za 37 zlatých a 10 krejcarů. Roku 1888 potom zmizela vystěrací káď, kterou zakoupil sládek z blízkého Lišova za částku 16 zlatých.
Budova někdejšího ledenického pivovaru sloužila poté nejen jako sídlo obecního úřadu, ale bydlel tu obecní strážník, v roce 1920 si v přístavbě Sokol zřídil tělocvičnu ( později adaptována na kino – dnes divadelní sál ). Velké rekonstrukce se objekt dočkal v roce 1926, kdy rozsáhlá oprava vtiskla nevzhledně vyhlížející stavbě podobu, která je hodná jejímu poslání. Celkové finanční náklady na přestavbu si vyžádaly sumu 25 000 korun. Poté tu sídlila spolu s úřadem i kampelička a knihovna. Dodnes v této budově sídlí Obecní úřad Ledenice. Ledenická radnice stojící na místě původního pivovaru je jednopatrová budova s výrazným trojúhelníkovým štítem v hlavním průčelí, kterou bychom našli stranou ledenického náměstí nedaleko kostela. Ve štítě je znak obce ( bílá pětilistá růže v červeném poli ) a nápis: „RADNICE“. Interiéry ( hlavně klenby a chodba v přízemí ) nezapřou své starší založení. Pod radnicí a pod prostranstvím před ní zbyly rozsáhlé sklepy jako pozůstatek pivovaru. Další památkou upomínající na pivovar je kašna čtvercového půdorysu na konci horního náměstí, ve které se původně máčelo obilí. Můžeme na ní vidět i vyrytý letopočet 18qw .

Autor: Jiří Cukr, kronikář obce