Pivovar Dřevěnice

(Dřevěnice se nachází poblíž města Nová Paka)

Pivovar založil v roce 1511 Jindřich Berka z Dubé, coby nejvyšší sudí království českého z Chejnova. Sudím byl až do roku 1534. Zemřel v Praze roku 1541.
Postavil pivovar, spilky a sladovnu. Neví se to přesně, ale soudí se tak podle nápisu, jenž je zazděn v základech za chladírnou v levém koutě. Uprostřed nápisu se nalézá zachovalý erb pána z Dubé a pod jmény dvou žen jsou další již méně zachovalé malé erby.

Roku 1553 obdržel při dělení po otci jmění Zdeněk z Dubé pán na Rychenburce. Ten roku 1560 prodal Dřevěnice panu Petrovi ze Selenberka. Dále ve starých kronikách nacházíme záznam, že roku 1580 je již majitelem Bohuslav Křinecký pán na Dřevěnici, Jeseníku a Vlčicích, který ji v témže roce prodává paní Kateřině, manželce purkrabího z Danina. Rodina pána z Danina měla ve znaku křížem položené parohy. Roku 1600 připojili Dřevěnici ke Kumburku.

Roku 1621 vládl nad panstvím Albrecht z Valdštejna, jenž se hlásil jako příbuzný se Smiřickými a jako takový koupil Dřevěnici mezi 16 dvory a 51 vesnicemi.
Za jeho života byl pivovar zmodernizován a byly postaveny nové sklepy. Vařilo se 2600 sudů světlého piva, které odebíralo 63 šenkýřů. Pivovar měl i své chmelnice, 2 rybníky (Hlinovník, jenž dával 30 kop kaprů 3 letých a Kladzup s 30 kopami kaprů 2 letých) a hlatýř.

V pivovaře byl zaměstnán pivovarský mistr, 2 tovaryši, pomocník, bednář s pomocníkem a zahradník na chmelnice a hlídač násady.

Po násilné smrti Albrechta z Valdštejna 25. února 1634, kdy byl v Chebu zavražděn, převzal roku 1635 panství Rudolf svobodný pán z Treffenbachů, pán na Durinholzu-Zistendorfu, Suchých Krutách, Ebentchenu, Říčanech, Ajchlornu, rytíř zlatého rouna, tajný rada, komoří, polní maršálek, generál dělostřelectva, obrst a zemský zbrojmistr. Zemřel 4. března 1653.

Po jeho smrti získal panství Jan Norbert hrabě ze Šternberka, který zemřel 30. září 1676 ve Vídni. Po něm měl panství jeho syn Jan Josef ze Šternberka, jenž měl za manželku Violantu z Preisingu.
Za jeho vlády na panství byl vystavěn špejchal při hořejších vratech dvora. Po smrti Jana Norberta ze Šterberka a jeho manželky, (oba utonuli v rozvodněné řece na valašsku 13. července 1700) se stal majitelem do roku 1704 Václav Vojtěch ze Šternebrka. Po jeho smrti byl majitelem František Leopold ze Šternberka.

V roce 1710 přechází panství do rukou rodu Trauttmansdorffů - syna Rudolfa Viléma, nejvyššího maršálka. Roku 1730 se panství ujal František Norbert z Trauttmansdorffu. Ten vlastnil panství dlohá léta až do své smrti roku 1807, kdy pantví přešlo do majetku Jana Josefa z Trauttmansdorffu. Když v roce 1827 zemřel, stal se posledním vlastníkem Karel Josef kníže Trauttmansdorff-Weinsberg. Tento rod držel Dřevěnici až do roku 1945, kdy byla na celý majetek uvalena národní správa.

Za vlády rodu Trauttmansdorffů se vařilo v posledních letech v pivovaře v průměru 30.000 hl piva ročně. Pivo Kumburák vzniklo podle nedalekého hradu Kumburk, jehož panství bylo také připojeno (r. 1600). Vařil se 18° tmavý Kumburk Export, 12° světlé, 10° světlé a tmavé a 9° světlé a tmavé pivo. Pivo prý bývalo velmi dobré, neboť voda obsahovala puškvorec.
V pivovaře byly velké ležácké sklepy, kam se ze spilky pouštělo pivo do ležáckých sudů přes celý dvůr. Ke chlazení se používal led ze dvou rybníků, který se ukládal do lednice.

Roku 1945 byl majetek Trauttmansdorffů zkonfiskován československým státem a pivovar obhospodařoval Národní pozemkový fond. V roce 1948 došlo k rozdělení celého majetku a veškeré budovy pivovaru přiděleny mlékárenským závodům v Jičíně.

Je známo celkem 12 starých etiket, dvě lahve, dostatek fotografií a jiný materiál. Pivní etikety jsou poměrně vzácné, protože veškeré etikety i s dalšími věcmi byly v roce 1948 dány do sběru.